Tenké střevo je nejdůležitější část trávicí trubice. Dochází v něm k úplnému rozložení přijaté potravy na základní složky a k jejímu zpětnému vstřebávání. Jeho hodina je mezi první a třetí hodinou odpolední (mezi druhou a čtvrtou v letním čase).
Je umístěno mezi žaludkem a tlustým střevem. Skládá se ze 3 částí, které na sebe plynule navazuji.
- Dvanáctník (duodenum)
- Lačník (jejunum)
- Kyčelník (ileum)
Naše střeva, kromě stravy, potřebují i správný životní styl, zejména bychom se měli snažit vyhnout dlouhotrvajícímu stresu, upravit si vztahy v rodině, mluvit pravdu, dostatečně spát, prostě být šťastní. Když jsme smutní a nešťastní, celý metabolismus se zpomalí a my netrávíme. Když jsme naštvaní a ve stresu, nestíháme potravu rozložit a už vůbec ne vstřebat. Často jíme v běhu, rychle u oběda projedeme poštu, stihneme pár sms-ek, zkontrolujeme instagram a vlastně je nám jedno, co jíme.
Při tom je tak důležité uvědomit si, co jíme. Trávení začíná už pohledem na jídlo.
Celková délka je individuální, zpravidla se pohybuje mezi 3 až 5 m při průměru 2,5-3,5 cm. Sliznice tenkého střeva vytváří velké množství řas a klků, pomocí nichž se zvětšuje funkční plocha sliznice. Odhaduje se, že vstřebávací povrch tenkého střeva se takto zvětší na více než 50 m2. Celková plocha tenkého střeva je tak srovnatelná s rozměry tenisového kurtu, což je zhruba 250 m2. To je přibližně stokrát vice než velikost povrchu těla.
Pokud chcete své tenké střevo „potěšit“, dopřejte mu detoxikaci vhodnou stravou bohatou na vlákninu, tak také přírodními doplňky stravy.
Výborně fungují například ty, které obsahují laktobacily, tedy bakterie mléčného kvašení. Ty totiž podporují střevní mikrobiom, který chrání sliznici střeva a mají vliv i na zdravou imunitu.
Trávená potrava se v tenkém střevě zdrží obvykle dvě až čtyři hodiny. Na cestě tenkým střevem je jeho mechanickými pohyby rozmělňována, promíchávána a posunována směrem ke střevu tlustému. Sliznice tenkého střeva je speciální, velmi inteligentní „síto“, které do organismu propustí jenom to, co tam patří a co je prospěšné.
Okruh orgánů srdce (tedy i tenké střevo) je spojen s emocí radosti, spokojenosti. Radost člověk prožívá při dosažení vítězství, při nabytí něčeho hmotného, při dosažení nějakého materiálního, ale i emočního úspěchu.
Trávicí systém má svůj vlastní nervový systém
Ten obsahuje až sto milionů neuronů, což je zhruba jako mícha. Říká se mu enterická nervová soustava (ENS) nebo také „druhý mozek“. Je prokázáno neustálé propojení mozku se střevy, přičemž je velice zajímavé, že 90 % informací vede ze střev do mozku, avšak jen 10 % vede z mozku do střev. V současné době se čím dál více sleduje, jak střeva přímo ovlivňují naše nálady, deprese, úzkosti a samozřejmě psychiku. Psychika a stres zpětně ovlivňují naše střeva. Právě narušení výše zmiňované rovnováhy mikrobioty může být důsledkem jak depresí, tak řady nemocí.
O střeva musíme opravdu velice dobře pečovat.
Tělo dává neustále signály, když se mu něco nelíbí, jen to neumíme nebo lépe řečeno nemáme čas vnímat. Základem je pestrá strava, zelenina a ovoce barvy duhy, zelená listová zelenina, fermentované potraviny. Samozřejmě dostatek tekutin. Skvělé jsou i ryby, které nám dávají omega 3 mastné kyseliny. Je důležité mít dostatečný příjem potravy a vlákniny. Právě nerozpustná vláknina je potravou pro naši mikrobiotu.
Naše střeva, kromě stravy, potřebují i správný životní styl.
Měli bychom se snažit vyhnout dlouhotrvajícímu stresu, upravit si vztahy v rodině, mluvit pravdu, dostatečně spát, prostě být šťastní. Když jsme smutní a nešťastní, celý metabolismus se zpomalí a my netrávíme. Když jsme naštvaní a ve stresu, nestíháme potravu rozložit a už vůbec ne vstřebat. Často jíme v běhu, rychle u oběda projedeme poštu, stihneme pár sms-ek, zkontrolujeme instagram a vlastně je nám jedno, co jíme. Při tom je tak důležité uvědomit si, co jíme. Trávení začíná už pohledem na jídlo.